Přírodní antibiotika s výrazným účinkem
Česnek
Zázračný česnek obhajuje své prvenství v boji proti různým virům a mikroorganismům již několik desetiletí. Má antiseptický, baktericidní a protizánětlivý účinek. Česneková tinktura se používá k léčbě kolitidy, při vysokém tlaku, ateroskleróze i čištěn cév. K výrobě tinktury potřebujete 300 gramů česneku a zhruba 0,5 litru 60% alkoholu. Větší sklenici naplňte česnekem, zalijte alkoholem, tinkturu občas protřepte a po třech týdnech ji sceďte.
Dávkování je individuální, doporučuje se začít s jednou kapičkou ráno nalačno. A postupně přidávat každý den o kapičku víc. Česnek se také používá k prevenci epidemií tyfu, úplavice a chřipky. Nálev z česneku je zároveň užitečný při zánětech průdušek a hltanu. Na jaře a v zimě se česnek používá k prevenci infekcí dýchacích cest. Lze jej konzumovat i syrový.
Česnek obsahuje celou řadu vitamínů a minerálních prvků. Obsahuje vitamíny A, B a C a z minerálů selen, vápník a jód. Dále obsahuje flavonoidy, silice, polysacharady, lutamylpeptidy, saponiny a lektiny. Nejdůležitější účinnou složkou je silice aliin, která se rozdělí během metabolismu na kyselinu pyruvovou a kyselinu 2-propensulfenovou. Obě tyto kyseliny se hned mění na alicin, který na vzduchu oxiduje na diallyldisulfid.
Alicin je odpovědný za antiparazitární účinek. Pro alicin i pro ostatní sloučeniny (kromě zmíněných například alylcystein) je charakteristická přítomnost síry v molekule. Tyto látky, díky tomu, že mírně rozšiřují cévy, také podporují snižování krevního tlaku. Alicin je původcem charakteristického zápachu česneku.
Kromě již zmíněného antibakteriálního účinku česnek podporuje vykašlávání, pocení, snižování hladiny cholesterolu i hladiny cukru v krvi a dále působí jako přírodní antihistaminikum a antiparazitikum.
Cibule
Jako léčivá droga se používá při nechutenství, arterioskleróze, zažívacích potížích, teplotě z nachlazení, kašli a zánětu průdušek, chřipce, angíně, při vysokém krevním tlaku, zánětech ústní dutiny a hltanu. Velmi významná je pro celkové posílení imunitního systému. Také může pomoci zlepšit chuť k jídlu a posiluje žaludek a střeva. V lidovém léčitelství je doporučována také na snížení krevního tlaku, pro snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Užitečné jsou také její dezinfekční účinky. Zevně se také často používá jako obklad po bodnutí hmyzem, přiložený plátek cibule dokáže omezit urputné svědění a otok. Extrakt z ní je využíván jako matečná tinktura v homeopatii. Mezi nežádoucí účinky patří její dráždivý vliv na játra a slinivku břišní, které po jejím požití vylučují více šťáv.
Křen
Křen díky lysozymu ničí bakteriální membránu a eliminuje infekci. Křen obsahuje benzylisothiokyanát, přírodní antibiotikum, které pomáhá při onemocněních urogenitálního systému.
Je to velmi bohatý zdroj vitaminu C, provitamínů A - karotenů, minerálů (železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor), antibakteriálních a fytoncidních látek (také s antibakteriálním účinkem). Obsahuje také hořčičné silice, glykosidy (glukosinoláty sinigrin, glukonasturtin, glukocochlearin), sinapin.
Vnitřně se v přiměřených dávkách v přírodním léčitelství používá k zvýšení chuti k jídlu, zlepšení vykašlávání, jako doplněk léčby zánětlivých onemocnění dýchacích cest nebo pro mírně močopudný (diuretický) účinek.
Křen se používal preventivně proti chorobám způsobeným bakteriemi, viry, houbami a prvoky. Nebo také jako podpůrný prostředek při léčbě žloutenek, zánětů jater a vleklých infekcí močových cest i střev. S oblibou byl kombinován s česnekem (pro lepší chuť někdy dochucován medem).
Zázvor lékařský
V zázvoru se vyskytuje celá řada sloučenin, jejichž poměr se výrazně liší v závislosti na původu (oddenky z různých částí světa se ostatně liší i chutí a gastronomickým použitím). Za vůni jsou zodpovědné zejména silice (chemicky jde o terpeny, například zingiberen, bisabolen, kurkumen a zingiberol), štiplavost je zase způsobena gingeroly. Dále jsou zde mastné kyseliny (např. palmitová, olejová, linolová, kaprylová, laurová, myristová či linolenová), škrob, aminokyseliny, proteiny, pryskyřice, vitaminy a minerály.
V tradičním přírodním léčitelství se zázvor používá k prevenci nevolnosti (včetně kinetóz) a infekcí, k léčbě nachlazení, kašle, střevních infekcí, podpoře trávení, ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, při špatném prokrvení končetin či ke srážení horečky. Používá se i zevně, ve formě obkladů a mastí, např. při revmatických bolestech.
Jednou z tradičních oblastí použití zázvoru jsou už od starověku různé typy nevolností a zvracení a jeho účinnost v tomto směru potvrdila i moderní věda. Zázvor může přinést výraznou úlevu dokonce i pacientům podstupujícím chemoterapii z důvodů léčby nádorového onemocnění - nevolností a zvracením totiž trpí více než 70 % z nich. Zázvor pomohl snížit i výskyt nevolností po chirurgických operacích a také v těhotenství. Zázvor je však velice účinný i proti průjmu, a to především díky svému antibakteriálnímu a antivirovému působení (v případě infekčního průjmu), ale i schopností ovlivňovat střevní peristaltiku a zadržování tekutin ve střevech. Nadějně působí i výzkumy zaměřené na účinnost zázvoru proti vředům trávicího traktu, konkrétně dvanácterníku. Zázvor je tradičně užíván při nachlazení, chřipce, rýmě či kašli a jeho pozitivní účinky na imunitu potvrdila i moderní věda.
Brusinka
Brusinka potlačuje růst patogenních bakterií a plísní a je výborným nástrojem prevence infekcí močových cest. (Stačí konzumovat 50-100 ml šťávy denně.) Také tonizuje organismus, posiluje imunitní systém a upravuje funkci slinivky břišní.
Brusinka obsahuje vitamíny A, E, C a některé tělu prospěšné prvky, jako je vápník, železo a draslík. Bohatá je však hlavně na hořčík. Mimo to mají v sobě plody a listy brusinky látky, které údajně zabraňují usazování bakterií na sliznicích.
Proč se doporučuje:
- přispívá k zachování zdravého stavu kostí a kloubů
- ulevuje od nepříjemných příznaků premenstruačního syndromu/menopauzy
- brusinka má antioxidační účinky, čímž zabraňuje stárnutí buněk
- podporuje přirozenou obranyschopnost - imunitu
Říká se, že brusinka:
- působí močopudně
- brání vzniku a šíření oparů
- je pomocníkem při zmírnění příznaků cukrovky
- napomáhá při potížích se žaludečními vředy
- je pomocným prostředkem při zánětu močového měchýře
- působí příznivě při bolestech žlučníku
Černá ředkev
Černá ředkev je silně močopudná, čistí močové ústrojí, podporuje trávení, posiluje činnost jater, žlučníku a rozpouští žlučové kamínky. Má výrazné antivirové, protiplísňové a antibakteriální účinky.
Černá ředkev se patrně pěstovala již před mnoha tisíci lety ve starověkém Egyptě. Dostávali ji spolu s cibulí a česnekem stavitelé pyramid, aby byli silní a schopní. Používala se také k léčení mnoha zdravotních obtíží, např. respiračních onemocnění, nemocí jater a žlučníku.
Šťáva z černé ředkve se užívá ke snížení hladiny cholesterolu, při obtížích se žlučovými kameny, pomáhá zbavit organismus škodlivin a má blahodárný vliv na trávicí soustavu. Sirup z černé ředkve se používá při léčení kašle a bronchitidy. Neměli bychom tedy na tuto chutnou a zdravou zeleninu zapomínat.
Oregano
I voňavé oregano vyniká antibakteriálními schopnostmi a může pomoci při chronických poruchách trávení, kvasinkových infekcích a při hubnutí.
Pomáha při:
- kašli a plicních chorobách, onemocněních průdušek,
- křečích a jiných problémech trávicího ústrojí,
- vhodný při zánětech,
- velmi účinný při plísních (zejména oregánový olej),
- má antibakteriální účinky,
- pomáhá při podrážděné pokožce, ekzémech, svrbění,
- povzbuzuje chuť k jídlu,
- vhodný při zahlenění, zlepšuje odkašlávání,
- pomáhá při nespavosti,
- prospěšný při neurologických onemocněních,
- napomáhá látkové výměně,
- je silný antioxidant.
Propolis
Propolis je jedno z nejsilnějších přírodních antibiotik širokého spektra. Je domovinou flavonoidů a organických kyselin, což z něj činí včelí antibakteriální prostředek s širokým spektrem účinků proti E. coli, stafylokokům a dalším mikroorganismům.
Velmi účinné antibakteriální působení propolisu je právě při projevech plísně na chodidlech a na pokožce těla. Plíseň je houba, která si nedá říci, že ji na těle nechceme. A jeden z prostředků, který ji zlikviduje spolehlivě je propolis. Plíseň vznikne rychle, ale její likvidace je otázkou trpělivosti a důslednosti. Propolisem je možné doléčit a preventivně působit proti různým gynekologickým potížím a různých mykózám. Je také schopným pomocníkem při nachlazení a chřipce. Při zánětlivém bolestivém onemocnění kloubů propolis pomáhá v podobě obkladů a zábalů. Při kloktání propolisem zabráníme tvorbě různých kvasných procesů v ústech a krku.
Účinky propolisu, jako silného antioxidantu, mohou zaznamenat lidé, kteří trpí na různá kožní onemocnění například atopickým ekzémem. Propolis je vhodným prostředkem při různých drobnějších poraněních pokožky i malých spáleninách, případně odřeninách je ale velmi důležité nedávat propolis na otevřené krvácející rány a do okolí očí a do očí.
Propolis je také velikým pomocníkem při léčbě vnitřních orgánů jako je žaludek- vředová choroba dvanáctníku a překyselení. Dalším důležitým orgánem jsou játra, propolis je velmi účinným prostředkem při jejich oslabení. Propolis pomáhá ledvinám včetně močového aparátu, při střevních potížích hlavně při zánětech sliznice střeva. Propolis také pomáhá při ochraně organismu ve zhoršeném životním prostředí vlivem působení volných radikálů.
Potraviny, které potlačují záněty v těle
Časté záněty mohou být příčinou celé řady onemocnění. Pomoci mohou tyto potraviny, které přirozenou cestou bojují proti zánětům v těle.
Cibule
Cibule obsahuje sloučeniny síry, nazývané také sulfidy. Dvě sloučeniny allicin a quertecin poskytují typickou cibulovou chuť (a vůni!) a mají antibiotický, antibakteriální a protizánětlivý účinek. Cibule je navíc bohatá na vitamíny A a C a také hořčík a podporuje tak buňky a náš imunitní systém.
Česnek
Česnek také obsahuje sloučeniny síry allicin a quertecin. Dodají jídlu nejen intenzivně pikantní chuť, ale udělají i něco pro naše zdraví. Česnek je stejně jako cibule protizánětlivá potravina. Mimochodem, dokáže nejlépe podpořit naše tělo syrové a rozvinout tak svůj plný účinek.
Kurkuma
Kurkuma není jen jedním z nejbarevnějších koření - je také absolutní superpotravina. Silným pomocníkem v boji proti zánětům je barvivo kurkumin, které dodává typickou barvu. Kurkumin posiluje buněčnou membránu a poskytuje tak větší odolnost vůči nemocem, jako je cukrovka, gastritida, artróza, nebo dokonce rakovina. Kromě toho může kurkuma nabídnout esenciální oleje, které také chrání před záněty.
Zázvor
Zázvor je blízce příbuzný rostlině kurkuma a podobně prospěšný našemu zdraví. Za tyto vlastnosti vděčí především gingerolům - zodpovědným za štiplavou chuť a protizánětlivý účinek. Ve spojení s vitaminem C, hořčíkem a draslíkem dává zázvor našemu imunitnímu systému slušnou podporu.
Citron
Když už jsme u vitaminu C: Citron je jednou z potravin s obzvláště vysokým množstvím vitamínu. Chrání naše buňky a může pomoci zejména při chronických zánětech. Vitamin C není tepelně odolný, raději si ho tedy vychutnejte studený než ohřátý v čaji.
Ananas
Ananas je také jednou z potravin, které chrání tělo před záněty. A to díky složce bromelain. Enzym se také běžně používá v protizánětlivých lécích. Nejlepší je vychutnat si ananas čerstvý, protože bromelain se při delším skladování rozkládá.
Špenát
Zelená listová zelenina má několik zdravotních účinků. Mnoho z nich je způsobeno chlorofylem, zeleným barvivem. Chlorofyl pomáhá játrům v jejich funkci transportu zánětlivých těžkých kovů a environmentálních toxinů pryč. Kromě tohoto protizánětlivého účinku obsahuje špenát také hodně vitaminu C, železa a vápníku - a tím pozitivně působí na náš imunitní systém.
Brokolice
Brokolice působí protizánětlivě díky sekundární rostlinné látce glykosidu hořčičného oleje. Kromě toho má zelenina pozitivní vliv na metabolismus cukrů - a může tedy dokonce předcházet cukrovce. Vitaminy B, C, E a K a takzvané glukosinoláty také snižují riziko některých druhů rakoviny.
Lesní plody
Antioxidanty jsou zázračnou zbraní - zejména maliny a borůvky jsou bohaté na látky, které nás chrání před volnými radikály. Tímto způsobem nás mohou lahodné bobule chránit před zánětem, který pohání volné radikály, a zajistit, aby naše buňky předčasně nestárly. Za svou červenofialovou barvu vděčí bobule antokyanům, skupině sekundárních rostlinných látek, které působí i protizánětlivě.
Losos, lněný olej a vlašské ořechy
V neposlední řadě jsou i omega-3 mastné kyseliny velmi dobrými antioxidanty. Obzvláště bohaté jsou na něj tučné ryby, jako je losos nebo makrela. Největší účinek zde má kyselina eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA). Každý, kdo se stravuje vegetariánsky nebo vegansky, může přejít na lněný olej nebo vlašské ořechy jako zdroj zeleniny. Oba obsahují kyselinu alfa-linolenovou (ALA), ze které si naše tělo dokáže EPA a DHA vyrobit samo.